Národní park Chitwan – tváří v tvář nosorožcům

Národní park Chitwan – tváří v tvář nosorožcům

Pokud chcete zažít skutečné dobrodružství, kochat se nádhernou nedotčenou přírodou a být doslova nadosah divokým zvířatům, navštivte Národní park Chitwan v Nepálu. Rozkládá se na úpatí Himálaje a je nejstarší chráněnou oblastí v zemi. Mezi jeho hlavní lákadla patří rozmanitá flóra a fauna – pozorovat zde můžete tygry, nosorožce a jezdit na slonech.

Nejstarší národní park Nepálu

Přírodní rezervace byla v této oblasti založena již v roce 1964, samotný Královský národní park Chitwan (Čitván) byl vyhlášen v roce 1973 na ploše 932 čtverečních kilometrů a stal se tak vůbec prvním národním parkem v Nepálu. Nachází se na hranicích s Indií, přibližně uprostřed země, mezi hlavním městem Káthmándú a Pokharou. Z obou těchto měst je snadno přístupný autobusovou dopravou. Jakousi vstupní branou do Chitwanu je městečko Sauraha, kam se z Káthmándů dostanete asi za 6 hodin a z Pokhary za čtyři.

Rozmanitost přírody

Národní park Chitwan se dnes řadí mezi oblasti s největší biodiverzitou v jižní Asii. Park ochraňuje subtropické nížiny, takzvané teraje, a také hlubokou džungli, která je útočištěm mnoha divokých zvířat. Jelikož park není nijak oplocen, je možné na divoká zvířata narazit i mimo jeho hranice. Mezi největší „taháky“ Národního parku Chitwan patří jednorozí nosorožci indičtí, kterých zde žije asi 500 kusů a bengálští tygři v počtu asi sto jedinců. Kromě nich v parku žijí také krokodýli, sloni, antilopy, medvědi a dalších 43 druhů savců, přes 500 druhů ptáků a na 150 druhů motýlů. Celým národním parkem protéká řeka Rapti, která se vlévá do Gangy. V té se vyskytují například ganžstí delfíni.

Nuda je zde neznámý pojem

Díky svému rostlinnému a živočišnému bohatství byl Chitwan v roce 1984 zařazen mezi přírodní památky UNESCO. V posledních letech se stal populární destinací pro ekoturistiku. Návštěvníci zde mají jedinečnou možnost přiblížit se divokým zvířatům doslova na dosah. Mohou podnikat jedno i více denní treky do hluboké džungle, vyzkoušet si jízdu na hřbetě slona, nebo se třeba projet na kánoi po řece Rapti. Právě Národní park Chitwan je turisticky velmi oblíbenou destinací, kam přijíždějí lidé relaxovat například po náročných výstupech a trecích v horách. Kochat se zasněženými vrcholky Himálají se mohou i odtud.

Do džungle jen s průvodcem

Na výpravu do parku se můžete vydat pouze v doprovodu průvodce – konkrétně dvou průvodců. I jeden člověk musí mít z bezpečnostních důvodů doprovod v podobě dvou průvodců. Platí se poplatek nejen za jejich služby, ale také za samotný vstup do parku a přitom nikde nemáte jistotu, že nějaké to divoké zvíře během treku džunglí skutečně uvidíte. Většinou během výpravy do džungle narazíte na jelínky či makaky rhesus (Macaca mulatta), které zde jde dobře pozorovat v jejich přirozeném prostředí. Mýtinky uprostřed pralesa jsou pak často shromaždištěm hejn ptáků, k vidění bývají nejčastěji čápi, konkrétně zejozobové asijští (Anastomus oscitans) či stromoví pávi.

Nebezpečný šedý kolos

Většina lidí si však přeje během treku džunglí potkat nosorožce, který patří mezi zdejší nejvýznamnější obyvatele. Pozorování z dostatečné vzdálenosti je poučným, nezapomenutelným a také dosti adrenalinovým zážitkem. Je však třeba myslet na to, že jde o zvíře velmi nebezpečné. Průvodci jsou pro případ nouze vybaveni holemi a zbraněmi a turisty poučí o tom, co dělat, když k takovému setkání dojde. Při útoku nosorožce pomáhá údajně mlátit klackem o zem nebo o strom a křičet, případně se se zvířetem honit kolem širokého stromu, nebo na něj vylézt. Nabízí se také možnost pokusit se o útěk stylem „cik cak“, ale nosorožec i přes svou mohutnost dokáže běžet rychlostí až 40 kilometrů v hodině. V Chitwanu tak nejsou ničím neobvyklým úmrtí jak neopatrných průvodců, tak i turistů, kteří se přiblížili k nosorožci až příliš blízko.

Aby bylo pozorování místní zvěře pro návštěvníky v národním parku bezpečnější, bylo v krajině vystavěno několik pozorovacích věží. Kolem těchto věží pravidelně dochází k organizovanému sekání vysoké trávy, které zajistí nejen lepší výhled, ale zároveň mladá tráva přiláká do těchto míst jak nosorožce, tak i další zvířata. Nepálská vláda pro tuto činnost najímá místní obyvatelstvo, které dostává normálně zaplaceno.

Nekončící hon za bohatstvím

Nosorožec jednorohý, který žije v Národním parku Chitwan, je dnes kriticky ohroženým druhem. Přestože sem již jako na počátku 20. století nejezdí britská smetánka na honitbu, počty nosorožců rostou jen pomalu. Kvůli svým rohům, jež jsou v Asii vyhledávány pro své zázračné léčivé účinky, jsou tato zvířata častým terčem pytláků. Světový fond na ochranu přírody WWF tak vyrazil proti pytlákům do boje a na území Chitwanu nasadil bezpilotní letouny, které běžně používá například armáda USA. Letouny jsou osazeny kamerami a GPS moduly. Touto moderní technologií jsou tak ohrožené druhy zvířat žijících v národním parku monitorovány. K dalším ohroženým živočichům, jejichž útočištěm se stal Národní park Chitwan, patří také bengálští tygři.

Ve sloním „kojeňáku“

Nejen nosorožci jsou chitwanskou atrakcí. Velmi oblíbené je mezi turisty sloní safari, takže pokud máte také zájem se projet na slonovi, musíte si přivstat. Aby na vás zbyl volný slon, je nutné být ještě před šestou hodinou ranní u kasy v městečku Sauraha. Nezapomenutelným zážitkem i skvělou zábavou je rovněž koupání se slony. Vydat se však můžete v Chitwanu i do místní chovné stanice, jakéhosi sloního kojeneckého ústavu, kde se sloní mláďata trénují právě pro safari, ale také pro práci v džungli a armádní účely.

- jap -

Článek byl zobrazen 17 657 krát.