Královský park Bardia

Královský park Bardia

V nepálském regionu Terai najdete velice zajímavý Národní park Royal Bardia. Až do roku 1950 tady byla víceméně divočina, chráněná jakožto královská lovecká rezervace. V 50. letech 20. století však začal program na vymýcení malárie, sužující zdejší obyvatele.

To bylo sice jistě chvályhodné, ale jak známo, cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly. Pro rezervaci měl tento krok devastující následky, neboť se sem nahrnuli lidé a 75% džungle přeměnili na zemědělskou půdu. Netřeba říkat, že spolu se zničením původního prostředí se rozmohl nekontrolovaný lov a pytláctví, takže stavy zvěře prudce poklesly.

Autor: Simon Taylor

V roce 1976 tady naštěstí vláda opět vyhlásila rezervaci s názvem Karnali, zprvu na ploše 347 km². Roku 1984 byla její plocha rozšířena na dnešních 968 km² a o čtyři roky později se z rezervace stal Národní park Royal Bardia. Asi 1 500 obyvatel bylo přesunuto jinam a na pole se s lidskou pomocí začala pomalu vracet původní vegetace. K tomu napomohlo i nárazníkové pásmo o ploše 327 km², obklopující park od roku 1997.

V současné době park ochraňuje řadu druhů živočichů, z nichž mnohé patří mezi vzácné a ohrožené. Z NP Chitwan sem reintrodukovali nosorožce indické, kteří zde kdysi bývali běžní, ale po odstranění malárie je lidé vyhubili. Žije tu rovněž jedno z posledních nepálských stád divokých slonů, dále tygři, jeleni barasinga, antilopy jelení a další, celkem přes 30 druhů savců a více než 200 druhů ptáků. Nechybějí hadi, plazi a jiní živočichové.

Autor: Simon Taylor

Pozor si návštěvníci musejí dát v blízkosti vod, kde se vyskytuje krokodýl bahenní a také zvláštní druh krokodýla s úzkými čelistmi, kriticky ohrožený gaviál indický, který ovšem přes svou velikost (v průměru 4 m, ale někdy až 7 metrů) není pro člověka nebezpečný. Těchto pozoruhodných zvířat přežívá na celém světě bohužel už jen asi 400 párů schopných páření a jejich budoucnost je velmi nejistá. Ohrožuje je znečištění životního prostředí, lov a likvidace přirozených biotopů. O mnoho lépe na tom není ani další vzácný obyvatel zdejších vod, delfínovec ganžský.

Do národního parku se dostanete autobusem nebo letadlem, když pojedete (poletíte) z Kathmandu do Nepalgunj, odtud pak jezdí v období sucha linka přímo do parku. Jestliže autobus až do parku nejede, musíte jít z Motipuru do Thakuradwary 8 kilometrů pěšky. Další variantou je využití vlastního (pronajatého) vozidla, před vjezdem do parku však musíte mít dostatek paliva, neboť v jeho areálu nejsou benzinky. V okolí se nachází několik turistických lodgí nabízejících nocleh a další služby, spát můžete rovněž v kempu uvnitř parku na břehu řeky Karnali. V centrále se pak dá navštívit muzeum zdejšího etnika Tharu. V blízkém městě Thakuradwara je komunitní zdravotnické zařízení (název „nemocnice“ by Evropan asi nepoužil).

Pozorování přírody a poznávání místních obyvatel není vše, co se dá v tomto kraji dělat. Na řece Karnali, protékající údolím Babai, provozují cestovní agentury raftingové výlety s možnou zastávkou přímo v NP Bardia.

Zřejmě nejlepším obdobím pro návštěvu oblasti je říjen až duben, kdy tady panuje suché a teplé počasí s příjemně chladnými nocemi. Od dubna do června se otepluje, přičemž nejtepleji je v květnu, kdy nejvyšší teploty dosahují až 45 °C. Poté už přicházejí monzunové deště, trvající až do září. Během této doby bývají silnice nesjízdné.

Autor: Michal Hamšík

Článek byl zobrazen 5 440 krát.